Difůzně otevřenou nebo difůzně uzavřenou dřevostavbu?

11.02.2010 08:05

Postavit dřevostavbu difůzně otevřenou nebo difůzně uzavřenou? Pojďme se podívat blíže na oba druhy. Často slýcháváte fráze typu „dům musí dýchat“ - zde se mluví o difůzně otevřených systémech, tj. vodní pára se přirozeně dostává ven skrz konstrukci – skrz stěnu a minerální vatu ve fasádě. Na vnitřní straně stěny se nachází OSB deska nebo parotěsná folie-mluvíme o difůzně otevřené stěně s parobrzdou nebo parotěsnou folií.

Naproti tomu difůzně uzavřený systém má na vnější straně stěna materiál, který má nízký difůzní odpor a nepropustí vodní páru – většinou tím je polystyren na OSB deskce. Zde je tedy důležité aby se vlhkost z vnitřního prostředí nedostala do konstrukce – o tom a pár příkladech z dozorů příště.

 

Důležité je zmínit se ještě o rosném bodě. V tomto bodě dochází ke kondenzaci vodní páry na vodu a při návrhu skladby stěny je nutno se vyvarovat tomu, aby tento bod (v případě difůzně uzavřeného systému) byl ve stěnách, tj. ještě před vnější EPS izolací. V zimě zde bude kondenzovat voda a ta se nemá díky neprodyšnému EPS jak dostat ven. Stavíte-li tedy dřevostavbu, kde použijete standardní 16cm izolace ve stěnách a jako vnější izolaci dáte třeba 5 cm EPS, je to přesně tento případ – rosný bod bude právě ve stěně. Proto ne nadarmo se říká – co nejtenčí nosné stěny a co největší vnější izolace. Bohužel hodně firem, které staví dřevostavby, problematice průběhu teplot v konstrukci nevěnuje pozornost:-(.

Pakliže máte trochu času, mohu doporučit třeba tuto diskusi: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=22&i=3397 - jistě hned pochopíte, že se nejedná zrovna o jednoduchou záležitost.

 

Jak na to?

Pár zajímavých hodnot na úvod: každý člověk přes noc vydýchá zhruba 0,5 l vody ve formě páry. Jestliže ponecháte v parotěsné folii otevřenou spáru širokou pouhý 1 mm a dlohou 1 mm, může unikat denně do konstrukce až 6 l vody ve formě páry.

 

V některých difůzně otevřených konstrukcích se nepoužívá parotěsná folie ale jen OSB deska s přetmelenými spoji či přelepenými air-stop páskou. OSB deska je sice vzduchotěsná, ale není parotěsná (prostup vlhkostí je asi 10x větší než u parotěsné folie), proto se nazývá parobrzda. Logicky použití OSB desky bez parotěsné folie v difůzně uzavřené konstrukci je nesmysl, protože vlhkost částečně propouští. Mnoho investorů dává přednost firmám, které se ohání marketingovými frázemi typu „naše stěny dýchají“, „nepoužíváme parozábrany ani jiné folie“. Konkrétně jde tedy o absenci parotěsné folie, OSB deska na vnitřním líci stěny ale je a funguje jako parobrzda. Vlhkost tedy má možnost prostoupit (omezeně) stěnou díky její difůzní otevřenosti a venku se odpařit.

Vlhkost je tedy v interiéru a je jen na vás jak se s ní poperete – v difůzně uzavřené konstrukci zůstává uvnitř, v difůzně otevřené s parobrzdou má možnost projít stěnami a v difůzně otevřené s parotěsnou folií opět zůstává uvnitř (v případě protržení folie či nesprávné aplikace má možnost projít stěnou). Vlhkost je tedy nutno odvětrat – mikroventilací v oknech, digestoří, krbem...Nejlepším řešením je samozřejmě strojní větrání s rekuperací – a nejsou-li finance, tak alespoň použití lokálních rekuperačních jednotek do stěny od Regulusu nebo Inverteru.

 

Zpět